|
|
Sebevražednost seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků - okres Karlovy Vary
Puchálková, Michala ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá problematikou sebevražednosti seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků v okrese Karlovy Vary. Zaměřuje se zejména na osobní zkušenosti pracovníků s tímto problémem a jejich informovanost o daném tématu. Dále zjišťuje, zda jsou pomáhající profesionálové adekvátně podporováni tak, aby mohli s tímto jevem vhodně pracovat. V teoretické části této práce je uveden základní vzhled do problematiky sebevražednosti jako takové. Je zde stručně nastíněna historie suicidality a nejčastější motivy, příčiny a formy suicidálního jednání. Dále jsou v teoretické části vymezena specifika sebevražednosti seniorů a práce s touto cílovou skupinou. V závěru je také nastíněna možná prevence sebevražedného jednání u seniorů. V empirické části je nejprve popsána metodologie výzkumu a stručná charakteristika okresu Karlovy Vary. Dále autorka na základě provedeného výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů popisuje zjištění týkající se zkušeností a informovanosti pomáhajících pracovníků v oblasti sebevražednosti seniorů. Rozebírá také pohled pracovníků na jednotlivé složky jejich podpory v zaměstnání. Na závěr jsou v empirické části uvedena další zjištění vyplývající z provedeného výzkumu, ale nesouvisející přímo s jeho hlavním cílem.
|
|
|
Sebevražednost v české společnosti na přelomu 19. a 20. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Sebevražednost v české společnosti na přelomu 19. a 20. století Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem sebevražednosti v české společnosti ve velmi dynamickém období - přelomu 19. a 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat vybrané struktury sebevražednosti a zasadit je do širšího kulturně-historického kontextu. Analýza probíhala na základě dat Rakouské statistiky a výsledky ukazují, že ve sledovaném období došlo k 32% nárůstu počtu sebevražd na 100 tisíc obyvatel. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které diskutují, zda byl nárůst sebevražednosti zaznamenán ve stejné intenzitě u mužů i u žen a zda se liší v jednotlivých zemích Koruny české. Klíčová slova: sebevražednost, suicidium, úmrtnost, analýza historických dat, Rakouská statistika, česká společnost v 19. a 20. století
|
|
|
Sebevražda včera a dnes
Sekerák, Richard ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
V této práci Sebevražda včera a dnes se zaměřuji na problematiku sebevraždy v perspektivě společenských věd. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části analyzuji tři teoretická díla zabývající se sebevraždou a sebevražedností konkrétně se jedná o díla Émila Durkheima, Tomáše Garriguea Masaryka a kolektivní díla Luďka Brože, Daniela Münstera a dalších teoretiků. V první části docházím k závěru, že na poli teoretickém nepanuje shoda v otázkách interpretace příčin sebevražednosti. V druhé části mé práce porovnávám této tři teoretická díla a dále zde představuji závěry teoretické sondy, kterou jsem v rámci této práce vypracoval. Tato část je dělena do tematických kapitol podle možných příčin sebevraždy, ke kterým jsem došel zejména na základě teoretické části. V druhé části se tedy pokouším o propojení a porovnání vědecko-teoretických pohledů na sebevraždu a názorů nevědeckých. Snahou teoretické sondy nebylo nalezení odpovědí na otázky související s problematikou sebevraždy, jejím cílem bylo přinést nové pohledy do diskuse, týkající se sebevraždy. KLÍČOVÁ SLOVA Sebevražda, Suicidologie, Masaryk, Brož, Durkheim, sebevražednost, příčiny sebevražednosti
|
|
|
Mezinárodní srovnávací analýza úmrtnosti na sebevraždy
Barešová, Tereza ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Ženíšková, Aneta (oponent)
Mezinárodní srovnávací analýza úmrtnosti na sebevraždy Abstrakt Cílem této bakalářské práce je v mezinárodním měřítku popsat vývoj sebevražednosti v období 2000- 2015. Na začátku práce shrnuje historický vývoj zkoumání této příčiny úmrtí a vědecké přístupy, kterými lze na sebevražednost nahlížet. Dále popisuje hlavní rizikové faktory sebevražednosti a identifikuje nejvíce sebevraždou ohrožené skupiny lidí. Dostupná data jsou zkoumána pomocí standardizované míry úmrtnosti celkem a ve vybraných věkových skupinách, a také pomocí indexu mužské nadúmrtnosti. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 47 zemí (36 evropských, 7 asijských, 1 africký a Kanada, Austrálie a Nový Zéland). Nejvyšší míra sebevražednosti byla zjištěna ve státech východní Evropy. Zároveň tyto země ve sledovaném období zaznamenaly nejvýraznější pokles těchto měr. Dlouhodobě nejnižší úrovní sebevražednosti se vyznačují státy jižní Evropy. Ve všech analyzovaných zemích se potvrdila hypotéza o vyšší nadúmrtnosti mužů na sebevraždu. Kromě případu finských, norských kanadských a australských žen se v práci potvrdil i předpoklad, že intenzita úmrtnosti na sebevraždy roste přímo úměrně s věkem. Klíčová slova: úmrtnost, sebevražednost, standardizovaná míra úmrtnosti, mezinárodní analýza, mužská nadúmrtnost
|
|
|
Vývoj regionální diferenciace úmrtnosti na sebevraždy v České republice v období 1994-2013
Vondrášek, Martin ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Vývoj regionální diferenciace úmrtnosti na sebevraždy v České republice v období 1994-2013 Abstrakt Cílem práce bylo najít a popsat změny v regionální diferenciaci úmrtnosti na sebevraždy v okresech České republiky v období 1994-2013. Vzhledem k rozdílné úrovni úmrtnosti na sebevraždy mezi pohlavími byla prováděna analýza samostatně pro obě pohlaví. Úroveň úmrtnosti na sebevraždy byla zkoumána především skrze standardizované míry úmrtnosti na sebevraždu, dále přes index maskulinity sebevražednosti a podílu sebevrahů, kteří zvolili metodu oběšení, (u)škrcení a (za)dušení. Tyto ukazatelé umožnily regionální srovnání, jehož celkové výsledky vykazují pokles standardizované míry sebevražednosti v Česku oproti stavu v polovině 90. let, ačkoliv lze v některých regionech zaznamenat nárůst. Klíčová slova: Česká republika, úmrtnost, sebevraždy, druhy sebevražd, sebevražednost, regionální analýza
|
|
|
Sebevražednost seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků - okres Karlovy Vary
Puchálková, Michala ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá problematikou sebevražednosti seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků v okrese Karlovy Vary. Zaměřuje se zejména na osobní zkušenosti pracovníků s tímto problémem a jejich informovanost o daném tématu. Dále zjišťuje, zda jsou pomáhající profesionálové adekvátně podporováni tak, aby mohli s tímto jevem vhodně pracovat. V teoretické části této práce je uveden základní vzhled do problematiky sebevražednosti jako takové. Je zde stručně nastíněna historie suicidality a nejčastější motivy, příčiny a formy suicidálního jednání. Dále jsou v teoretické části vymezena specifika sebevražednosti seniorů a práce s touto cílovou skupinou. V závěru je také nastíněna možná prevence sebevražedného jednání u seniorů. V empirické části je nejprve popsána metodologie výzkumu a stručná charakteristika okresu Karlovy Vary. Dále autorka na základě provedeného výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů popisuje zjištění týkající se zkušeností a informovanosti pomáhajících pracovníků v oblasti sebevražednosti seniorů. Rozebírá také pohled pracovníků na jednotlivé složky jejich podpory v zaměstnání. Na závěr jsou v empirické části uvedena další zjištění vyplývající z provedeného výzkumu, ale nesouvisející přímo s jeho hlavním cílem.
|
|
|
Sebevražednost v České republice a ve vybraných evropských zemích
Strnadová, Anna ; Dotlačilová, Petra (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá sebevražedností v České republice a ve třech dalších vybraných evropských zemích. Vybranými zeměmi jsou Finsko, Norsko a Polsko. Hlavním cílem je analýza sebevražednosti v uvedených zemích a jejich vzájemné porovnání. Také jsou zde zpracovány základní pojmy, které se týkají této problematiky, motivy sebevražd a jejich nejčastější způsoby. Dále je zde použita regresní analýza pro popsání závislosti mezi mírou nezaměstnanosti a sebevražedností v jednotlivých zemích.
|
|
|
Vývoj úmrtnosti v České republice
Bonnová, Michaela ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Šimpach, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce sleduje úmrtnost v České republice během období 1920--2013. Cílem této práce je analýza vývoje ukazatelů spojených s úmrtností a jejich souvislost s historickými událostmi. Na počátku práce jsou tyto ukazatele vysvětleny a je nastíněn postup při jejich výpočtu. Dále je zobrazen a zanalyzován vývoj obecné a standardizované míry úmrtnosti, specifických měr úmrtnosti, mužské nadúmrtnosti, kojenecké a novorozenecké úmrtnosti, střední délky života a ukazatelů týkajících se sebevražednosti. Práce nastiňuje také předpokládaný budoucí vývoj naděje dožití při narození podle prognóz ČSÚ.
|
|
|
Porovnání úrovně sebevražednosti v ČR, Švédsku a Španělsku
Antovová, Michaela ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá sebevražedností ve vybraných zemích. Hlavním cílem je porovnat úroveň sebevražednosti v České republice, Švédsku, Španělsku a zaznamenat shodné a rozdílné rysy. V další části se porovnává závislost sebevražd na ekonomických ukazatelích (HDP na osobu a míra nezaměstnanosti). Nejvyšší hodnoty hrubé míry sebevražednosti vyšly v České republice, dále se umístilo Švédsko a nakonec Španělsko. U mužů je několikanásobně vyšší sebevražednost než u žen. S rostoucím věkem se zvyšuje specifická míra sebevražednosti. Nejčastěji použitá metoda je oběšení a uškrcení. Nejvíce sebevražd je spácháno na jaře. Ve všech zemích vyšla silná nepřímá závislost specifické míry sebevražednosti a HDP na obyvatele. U míry nezaměstnanosti vyšel slabší vztah pouze u Švédska.
|
|
|
Analýza počtu sebevražd v České republice
Krejčíková, Jana ; Arltová, Markéta (vedoucí práce) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Sebevražednost je stále běžným jevem i dnešní moderní době a diskutabilním tématem v globálním měřítku. Míra sebevražednosti se také stala jedním z ukazatelů duševního zdraví společnosti. Analýzou vývoje sebevražednosti a jejích dílčích faktorů v České republice a odhadem budoucích hodnot je možné přijmout některá opatření k omezení tohoto jevu. Tato práce je zaměřena na určení tendencí v tomto vývoji a na odhadu budoucích hodnot pomocí Box-Jenkinsovy metodologie. Snahou je také identifikace možných faktorů ovlivňujících sebevražednost a prokázání jejich vlivu.
|
host ::
RSS.